Dekembr

«Dekembr» v časoslovu (knigě časin) Les Très Riches Heures du Duc de Berry «Velje bogate časiny hercoga Berijskogo», početok 15. stolětja

Dekembr ili sněženj je dvanadsety měsec gregorianskogo kalendara, imajuči 31 denj. V sěvernoj polsferě dekembr je prvy měsec meteorologičnoj zimy, v južnoj polsferě je prvy měsec meteorologičnogo lěta. 21 ili 22 dekembra je denj solncevrata, kogda zavisno od polsfery je najnižše ili najvysše čislo časin so světlom Solnca.

Historija

U davnyh rimjanov dekembr byl desety i poslědnji měsec goda, ktory do 7-ogo stolětja p.n.e. iměl deset měsecev (ostale 61 denj byli bezměsečne); januar i fevruar byli dodane pravdopodobno v času vladan‌ja vtorogo kralja Rima, Numy Pompilija (716–673 p.n.e.), a v tečen‌ju slědujučih stolětij, ale najpozdněje v godu 153 p.n.e., januar stal prvy měsec goda zaměsto marca, a dekembr dvanadsety. V Romulovom kalendaru (prěd ±700 ili ±450 p.n.e.) dekembr iměl 30 dnjev, v republikanskom kalendaru (prěd 46 p.n.e.) 29 dnjev (rimjani věrili, že lihe čisla prinoset ščestje, a parne čisla neščestje), a od vveden‌ja julianskogo kalendara Julijem Cezarom v godu 46 p.n.e. 31 denj.

Latinska nazva December je osnovana na čislovniku decem «deset»: jedino prve četyri měsece byli imenovane po bogah, ale naslědne byli numerovane i daže poslě prěnesen‌ja početka goda do 1 januara te nazvy ostali, ačekoli svez medžu nazvoju i čisljen‌jem propadla.

V 184 g. imperator Kommod prěimenoval vse měsece po svojim imenam i prězviščam, pri čem dekembr dobyl nazvan‌je Exsuperatorius, čto znači «vseprěvyšajuči dobyvatelj». Poslě jegovoj smrti v 192 g. staro nazvan‌je dekembra, kako i stare nazvan‌ja vsih ostalyh měsecev, bylo vračeno.

Slovjanske nazvy dekembra

Latinska nazva dekembra prějela se v mnogyh sučasnyh indoevropejskyh jezykov, ale poněkoje slovjanske jezyky do dněšnjego dnja upotrěbjajut vlastne ili stare slovjanske nazvy měsecev, ktoryh značen‌ja često različajut se medžu jezykami:

• Od praslovjanskogo slova *grudьňь «dekembr, novembr» sut грудень (ukrajinsky i rusinsky), grudzień (poljsky), grëdzéń (kašubsky) i gruden (slovenečsky, arhaično) «dekembr». Jednakože starocrkovnoslovjansko nazvan‌je гроудьнъ znači «november» i v tomže značen‌ju istnuje kako arhaično nazvan‌je novembra v russkom (грудень) i bulgarskom (груден).
• Od praslovjanskogo slova *prosinьcь «prvy měsec poslě zimovogo solncevrata» (< *sijati «blěskati» ili *siňь «sědy») sut prosinec (češsky), prosinac (hrvatsky) i просинец (bulgarsky, arhaično) «dekembr». F. Skaryna takože primětil прасинець v bělorusskom v tomže samom značen‌ju. V starocrkovnoslovjanskom просиньць imaje značen‌ju «januar».
• Od praslovjanskogo slova *studenъ «hladny» je starocrkovnoslovjansko nazvan‌je стоуденъ «dekembr», prějeto v russkom (студень, arhaično). Jednakože varianty studeni (hrvatsky) i студен (srbsky i makedonsky, arhaično) značet «novembr», a bělorussky variant студзень znači «januar».
• Od praslovjanskogo slova *sněgъ «sněg» sut снежань (bělorussky) i снежник (makedonsky, arhaično) «dekembr».

Druge, arhaične slova oprěděljajuče měsec dekembr sut коледар (srbsky), mrazeň (slovačsky), gòdnik (kašubsky), hodownik (gornolužičsky) i zymski (dolnolužičsky).

V medžuslovjanskom prěporučaje se koristan‌je latinskyh nazv měsecev, ibo slovjanske nazvy često sut mnogoznačne ili nerazumlive. Poněkoji koristniki medžuslovjanskogo jezyka prědpočitajut ino razrěšen‌je, oprěděljajuči dekembr kako «dvanadsety měsec».