Julij

«Julij» v časoslovu (knigě časin) Les Très Riches Heures du Duc de Berry «Velje bogate časiny hercoga Berijskogo», početok 15. stolětja

Julij ili lipenj je sedmy měsec gregorianskogo kalendara, imajuči 31 denj. V sěvernoj polsferě julij je vtory měsec meteorologičnogo lěta i najteplějši měsec goda, v južnoj polsferě je vtory měsec meteorologičnoj zimy i najhladnějši měsec goda.

Historija

U davnyh rimjanov julij byl pety měsec goda, ktory do 7-ogo stolětja p.n.e. iměl deset měsecev (ostale 61 denj byli bezměsečne). V tečen‌ju slědujučih stolětij, ale najpozdněje v godu 153 p.n.e., januar stal prvy měsec goda zaměsto marca, a julij šedmy. Prvopočetna nazva julija byla Quintilis (od lat.: quintus «pety»): prve četyri měsece byli imenovane po bogah, ale naslědne byli numerovane; daže poslě prěnesen‌ja početka goda do 1 januara te nazvy ostali, ačekoli svez medžu nazvoju i čisljen‌jem propadla.

Poslě ubijstva Julija Cezara v godu 44 p.n.e. rimsky Senat v jegovu čest prěimenoval Quintilis – měsec rodžen‌ja Cezara – na Iulius. Kogda imperator Neron prěimenoval měsece aprilj, maj i junij v 65 n.e., on ostavil nazvy ostalyh měsecev, vključno s julijem. V 184 n.e. imperator Kommod prěimenoval julij na Aurelius, jedno iz jegovyh imen, ale ta izměna okazala se kratkotrajnoju i byla odčinjena poslě jegovoj smrti v 192 g.

Slovjanske nazvy julija

Latinska nazva maja prějela se v mnogyh sučasnyh indoevropejskyh jezykov, ale poněkoje slovjanske jezyky do dněšnjego dnja upotrěbjajut vlastne ili stare slovjanske nazvy měsecev: ukr. i rusin.: липень, běl.: ліпень, pol.: lipiec, kaš.: lëpińc ili miodownik; češ.: červenec; hrv.: srpanj. Kromě togo, druge slovjanske jezyky imajut abo iměli arhaične nazvan‌ja: rus.: липец; bulg.: червен; mak.: златец; srb.: жетвар; sloven.: mali srpan; slovač.: klaseň; gornoluž.: pražnik; dolnoluž.: žnjojski.

V medžuslovjanskom prěporučaje se koristan‌je latinskyh nazv měsecev, ibo slovjanske nazvy često sut mnogoznačne ili nerazumlive. Varianty slova lipenj značet «julij» vo vsih vozhodnoslovjanskyh jezykah, v poljskom i v kašubskom, ale «junij» v hrvatskom. Hrvatsko slovo srpanj je srodno s variantami slova srpenj, ktoro v drugyh jezykah znači «avgust». Starocrkovnoslovjansko slovo чръвлѥнꙑи ne bylo prějeto v nijedin sučasny jezyk. Poněkoji koristniki medžuslovjanskogo jezyka prědpočitajut ino razrěšen‌je, oprěděljajuči julij kako «sedmy měsec».