Maj

«Maj» v časoslovu (knigě časin) Les Très Riches Heures du Duc de Berry «Velje bogate časiny hercoga Berijskogo», početok 15. stolětja

Maj ili travenj je pety měsec gregorianskogo kalendara, imajuči 31 denj. V sěvernoj polsferě maj je tretji měsec meteorologičnoj vesny, v južnoj polsferě je tretji měsec meteorologičnoj jesenje. Od Ѕrědnjevěčja maj je v hristijanstvu posvečeny Božjej materi Mariji.

Historija

U davnyh rimjanov maj byl tretji měsec goda, ktory do 7-ogo stolětja p.n.e. iměl deset měsecev (ostale 61 denj byli bezměsečne). On byl imenovany maius, pravdopodobno po bogynji Maji, ktora v davnoj italskoj mitologiji byla bogynja Zemje i mati boga Merkurija, ale pozdněje prějela mnogo elementov od bogynje Maje iz grečskoj mitologije, ktora byla bogynja plodnosti i rasta. Druga teorija glasi, že maj byl imenovany po bogu Jupiter Maior, ktory prinosil silu rasten‌ja. Rimsky poet Ovidij veže nazvu maja s slovom maiores «starějši ljudi», pri čem junij veže s slovom iuniores «mladši ljudi».

V tečen‌ju slědujučih stolětij, ale najpozdněje v godu 153 p.n.e., januar stal prvy měsec goda, a maj pety. Podčas vladan‌ja Nerona maj byl prěimenovany na Claudius, jedno iz imen imperatora, ale ta nazva ne byla prodolžena. Takože vo vtorom stolětju našej ery, v času vladan‌ja imperatora Kommoda, maj byl kratkotrajno prěimenovany po prězvišču imperatora na Lucius, ale i tamta izměna byla odčinjena poslě jegovoj smrti.

Slovjanske nazvy maja

Latinska nazva maja prějela se v mnogyh sučasnyh indoevropejskyh jezykov, ale poněkoje slovjanske jezyky do dněšnjego dnja upotrěbjajut vlastne ili stare slovjanske nazvy měsecev: ukr., bel. i rusin.: травень, sloven.: veliki traven (od crkovnoslov.: трѣвьнъ); češ.: květen; hrv.: svibanj. Kromě togo, ostale slovjanske jezyky imajut abo iměli arhaične formy: rus.: травень, pol.: trawień, bulg.: тревен; srb.: цветањ, mak.: косар, gornoluž.: róžownik; dolnoluž.: rozhelony.

V medžuslovjanskom prěporučaje se koristan‌je latinskyh nazv měsecev, ibo slovjanske nazvy često sut mnogoznačne ili nerazumlive:

• Travenj i varianty značet «maj» v ukrajinskom i rusinskom (травень), staropoljskom (trawień), bulgarskom (тревен, arh.) i starocrkovnoslovjanskom (трѣвьнъ), ale «aprilj» v hrvatskom (travanj) i makedonskom (тревен, arh.).
• Cvětenj i varianty značet «maj» v češskom (květen) i srbskom (цветањ. arh.), ale «aprilj» v ukrajinskom (квітень), rusinskom (цвітень) i poljskom (kwiecień).

Poněkoji koristniki medžuslovjanskogo jezyka prědpočitajut ino razrěšen‌je, oprěděljajuči maj kako «pety měsec».