Marec

«Marec» v časoslovu (knigě časin) Les Très Riches Heures du Duc de Berry «Velje bogate časiny hercoga Berijskogo», početok 15. stolětja

Marec ili brězenj je tretji měsec gregorianskogo kalendara, imajuči 31 denj. V sěvernoj polsferě marec je prvy měsec meteorologičnoj vesny, v južnoj polsferě je prvy měsec meteorologičnoj jesenje. V Evropejskom sojuzu měsec marec trvaje jednu časinu krače od ostalyh měsecev s 31 dnjem, zato že v poslědnjem vikendu měseca načinaje se Srědnjeevropejsky lětnji čas. Okolo 20 ili 21 marca je ravnodenstvo, kogda oficialno načinaje se vesna.

Historija

U davnyh rimjanov marec byl prvy měsec goda, ktory do 7-ogo stolětja p.n.e. iměl deset měsecev (ostale 61 denj byli bezměsečne). On byl imenovany martius po Marsu, bogu vojny, ktory v rimskoj mitologiji takože byl prědok rimjanov črěz svojih synov Romula i Rema. Marec byl měsec, v ktorom po zimovom prěryvu možno bylo vrnuti se k vojevan‌ju. Može byti, že imenovan‌je po Marsu takože bylo svezano s tom, že Mars takože byl bog vegatacije, ktora po zimě vračala se.

V tečen‌ju slědujučih stolětij, ale najpozdněje v godu 153 p.n.e., januar stal prvy měsec goda, a marec tretji. Vo vtorom stolětju našej ery, v času vladan‌ja imperatora Kommoda, marec byl kratkotrajno prěimenovany na felix – jedno iz prězvišč imperatora – ale poslě jegovoj smrti stara nazva byla vračena.

Slovjanske nazvy marca

Latinska nazva marca prějela se v mnogyh sučasnyh indoevropejskyh jezykov, ale poněkoje slovjanske jezyky do dněšnjego dnja upotrěbjajut vlastne ili stare slovjanske nazvy měsecev: ukr. i rusin.: березень, češ.: březen; běl.: сакавік; hrv.: ožujak; kaš.: strëmiannik.

Kromě togo, ostale slovjanske jezyky imajut abo iměli arhaične formy: pol.: brzezień, slovač.: brezeň; rus.: березозол (od st.vozh.slov.: берѣзолъ «aprilj»); sloven.: sušec, bulg.: сухи (od crkovnoslov.: соухъ «marec»); srb.: дерикожа; mak.: цутар; gornoluž.: nalětnik; dolnoluž.: pózymski.

V medžuslovjanskom prěporučaje se koristan‌je latinskyh nazv měsecev, ibo slovjanske nazvy često sut mnogoznačne ili nerazumlive. Starocrkovnoslovjanska nazva брѣзьнъ iměla značen‌je «aprilj», ale to v pozdnějših jezykah kromě bulgarskogo značen‌je «marec». Poněkoji koristniki medžuslovjanskogo jezyka prědpočitajut ino razrěšen‌je, nazyvajuči marec prosto «tretjim měsecem».