Oktobr

«Oktobr» v časoslovu (knigě časin) Les Très Riches Heures du Duc de Berry «Velje bogate časiny hercoga Berijskogo», početok 15. stolětja

Oktobr ili rujenj je desety měsec gregorianskogo kalendara, imajuči 31 denj. V sěvernoj polsferě oktobr je vtory měsec meteorologičnoj jesenji, v južnoj polsferě je vtory měsec meteorologičnoj vesny. V Evropejskom sojuzu oktobr je najdolžejši měsec goda: trvaje jednu časinu dolžeje od ostalyh měsecev s 31 dnjem, zato že v poslědnjem vikendu měseca končaje se Srědnjeevropejsky lětnji čas.

Historija

U davnyh rimjanov oktobr byl osmy měsec goda, ktory do 7-ogo stolětja p.n.e. iměl deset měsecev (ostale 61 denj byli bezměsečne). V tečen‌ju slědujučih stolětij, ale najpozdněje v godu 153 p.n.e., januar stal prvy měsec goda zaměsto marca, a oktobr desety. Latinska nazva October je osnovana na čislovniku octo «osm»: jedino prve četyri měsece byli imenovane po bogah, ale naslědne byli numerovane i daže poslě prěnesen‌ja početka goda do 1 januara te nazvy ostali, ačekoli svez medžu nazvoju i čisljen‌jem propadla.

Poslě prěimenovan‌ja měsecev Quintilis i Sextilis na Iulius (v 44 p.n.e.) i Augustus (8 p.n.e.), naslědne měsece takože byli mnogokratne kandidaty na prěimenovan‌je. Imperator Tiberij, ktory byl skromny člověk, odkydnul prědložen‌je za prěimenovan‌je septembra na Tiberius i oktobra po imeni jegovoj materi Livije Druzilly na Livius. V času vladan‌ja imperatora Domicijana oktobr byl prěimenovany na Domitianus, ale pozdněje ta izměna byla odčinjena. V 2-om stolětju imperator Antonin Pij odkydnul prědložen‌je Senata prěimenovati oktobr na Faustinus, po imenu jegovoj ženy Annije Galerije Favstiny. V 184 g. imperator Kommod prěimenoval vse měsece po svojim imenam i prězviščam, pri čem oktobr dobyl nazvan‌je Herculeus, ibo imperator ljubil izobražati sebe kako mitologičny polubog Herkules. Poslě jegovoj smrti v 192 g. staro nazvan‌je oktobra, kako i stare nazvan‌ja vsih ostalyh měsecev, bylo vračeno.

Slovjanske nazvy oktobra

Latinska nazva oktobra prějela se v mnogyh sučasnyh indoevropejskyh jezykov, ale poněkoje slovjanske jezyky do dněšnjego dnja upotrěbjajut vlastne ili stare slovjanske nazvy měsecev.

Od praslovjanskogo slova *řujьnъ «oktobr, septembr» (< *řuti «revti», čto pravdopodobno veže se s zvukom losev i jelenjev v sezonu parjen‌ja) sut izvedene: říjen (češsky), rujan (kašubsky) i veľký rujen (slovačsky) v značen‌ju «oktobr», a takože srodne slova rujan (hrvatsky), роуинъ (starocrkovnoslovjansky) i руен (bulgarsky, arhaično) v značen‌ju «septembr».

Od praslovjanskogo slova *listopadъ «padan‌je listov» je slovo listopad (hrvatsky) «oktobr», ktoro v tomže značen‌ju takože istnuje kako arhaično slovo v bulgarskom, makedonskom, srbskom i russkom (листопад). Jednakože v skoro vsih ostalyh jezykah ona imaje značen‌je «novembr».

Druge slovjanske nazvan‌ja oktobra sut: кастрычнік (bělorussky), październik (poljsky) i pazdzérznik (kašubsky), a takože arhaične nazvan‌ja vinotok (slovenečsky), winowc (gornolužičsky) i winski (dolnolužičsky).

V medžuslovjanskom prěporučaje se koristan‌je latinskyh nazv měsecev, ibo slovjanske nazvy često sut mnogoznačne ili nerazumlive. Poněkoji koristniki medžuslovjanskogo jezyka prědpočitajut ino razrěšen‌je, oprěděljajuči oktobr kako «desety měsec».