Septembr

«Septembr» v časoslovu (knigě časin) Les Très Riches Heures du Duc de Berry «Velje bogate časiny hercoga Berijskogo», početok 15. stolětja

Septembr ili vrěsenj je devety měsec gregorianskogo kalendara, imajuči 30 dnjev. V sěvernoj polsferě septembr je prvy měsec meteorologičnoj jesenji, v južnoj polsferě je prvy měsec meteorologičnoj vesny. 20 ili 21 septembra je ravnodenstvo, kogda, zavisno od polsfery, oficialno načinaje se jesenj ili vesna.

V rimskoj provinciji Maloj Aziji (lat.: Asia Minor) septembr byl prvy denj goda, ibo imperator Avgust iměl v njim denj rodžen‌ja. Pozdněje tuta tradicija byla prějeta v Bizantijskoj imperiji, vslěd čego i dnes v Pravoslavnoj crkvi je prvy měsec crkovnogo goda.

Historija

U davnyh rimjanov septembr byl sedmy měsec goda, ktory do 7-ogo stolětja p.n.e. iměl deset měsecev (ostale 61 denj byli bezměsečne). V tečen‌ju slědujučih stolětij, ale najpozdněje v godu 153 p.n.e., januar stal prvy měsec goda zaměsto marca, a septembr devety. Latinska nazva September je osnovana na čislovniku septem «sedm». Jedino prve četyri měsece byli imenovane po bogah, ale naslědne byli numerovane i daže poslě prěnesen‌ja početka goda do 1 januara te nazvy ostali, ačekoli svez medžu nazvoju i čisljen‌jem propadla. Prvopočetno měsec septembr iměl 29 dnjev, ale s vveden‌jem julianskogo kalendara Julijem Cezarom v godu 46 p.n.e. on byl prodolženy na 30 dnjev.

Poslě prěimenovan‌ja měsecev Quintilis i Sextilis na Iulius (v 44 p.n.e.) i Augustus (8 p.n.e.), septembr takože byl mnogokratny kandidat na prěimenovan‌je. Imperator Tiberij, ktory byl skromny člověk, až dvakratno odkydnul prědložen‌je za prěimenovan‌je na Tiberius. V godu 37 n.e. imperator Kaligula prěimenoval septembr po imeni svojego otca na Germanicus, ale to rěšen‌je bylo odčinjeno po jegovoj smrti. V času vladan‌ja imperatora Domicijana septembr byl ponovno prěimenovany na Germanicus, ale i tym razom izměna byla odčinjena. Vo 2-om stolětju imperator Antonin Pij odkydnul prědložen‌je Senata prěimenovati septembr na Antoninus. V 184 g. imperator Kommod prěimenoval vse měsece po svojim imenam i prězviščam, pri čem septembr dobyl nazvan‌je Augustus, ale poslě jegovoj smrti v 192 g. te izměny byli odčinjene. Nakonec, v 275 g. Senat htěl prěimenovati septembr na Tacitus – měsec rodžen‌ja onogdašnjego imperatora Tacita – ale i ta izměna ne dovedla k postojannomu naslědstvu.

Slovjanske nazvy septembra

Latinska nazva septembra prějela se v mnogyh sučasnyh indoevropejskyh jezykov, ale poněkoje slovjanske jezyky do dněšnjego dnja upotrěbjajut vlastne ili stare slovjanske nazvy měsecev.

Od praslovjanskogo slova *versьňь «septembr» (< *versъ «vrěs») izvedene sut: вересень (ukrainsky, rusinsky i arhaičny russky), верасень (bělorussky), wrzesień (poljsky) i wrzeseń (kašubsky).

Od praslovjanskogo slova *řujьnъ «oktobr, septembr» (< *řuti «revti», čto pravdopodobno veže se s zvukom losev i jelenjev v sezonu parjen‌ja) sut: роуинъ (starocrkovnoslovjansky) i rujan (hrvatsky), a takože arhaične nazvan‌ja руен (bulgarsky) i malý rujen (slovačsky) – vse v značen‌ju «septembr» – a takože srodne slova říjen (češsky) i rujan (kašubsky) v značen‌ju «oktobr». Druge, v večinstvu arhaične, slovjanske nazvan‌ja septembra sut: září (češsky), гроздобер (makedonsky i srbsky), séwnik (kašubsky), požnjenc (gorno- i dolnolužičsky).

V medžuslovjanskom prěporučaje se koristan‌je latinskyh nazv měsecev, ibo slovjanske nazvy često sut mnogoznačne ili nerazumlive. Poněkoji koristniki medžuslovjanskogo jezyka prědpočitajut ino razrěšen‌je, oprěděljajuči septembr kako «devety měsec».